Cheiron

Ilustrace pro benefiční diář

 

Cheiron je táborská organizace, která se zaměřuje na mladé lidi, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci a sami ji neumí řešit. Svým klientům nabízí bezpečný prostor pro setkávání, povídání, realizaci vlastních nápadů a podporu při řešení obtížných situací doma, ve škole, v práci, ve vztazích a jinde.

Při příležitosti 25 let své existence oslovila několik spřízněných umělců a umělkyň, aby pro ni vytvořili titulku do benefičního diáře.

Kresby, malby a koláže darovali také Josef Bolf, Petr Dimitrov, Jiří Gruber, Martina Hamouzová, Markéta Hlinovská, Market Horak, Martin Kubíček, Martina Kupsová, Milica Kutun, Václav Magid, David Mišák, Anna Sejková, Ludmila Smejkalová, Petra Tůmová, Mi Vejnarová a Aleš Výmola.

Diáře vyrobil Kalendiar, výrobce upcyklovaných diářů.

 

Idea: Cheiron T, o.p.s
Ilustrace: Štěpánka Bláhovcová (a další)
Výroba: Kalendiar
(2022)

www.kalendiar.cz
https://taborsky.denik.cz/

 

Tváří v tvář

Vizuální styl výstavy

 

Tváří v Tvář je putovní výstava velkoformátových portrétních fotografií dvanácti žen různého věku s rakovinou prsu. Autorem fotografií i celého projektu je fotograf Vladimír Kožíšek, který rakovinu prodělal v roce 2015 a putovní výstava portrétů je jeho osobním příspěvkem do debaty o detabuizaci tématu rakovina.
Vladimír fotografií usiloval o dialog. Mým úkolem tedy bylo vytvořit vizuální prostředí, které umožní civilní, přímý a diskrétní dialog návštěvníka výstavy s ženami, které prodělaly zkušenost, jíž se každý z nás děsíme – přímou konfrontaci se svou vlastní smrtí. Zároveň bylo nutné, aby toto prostředí šlo přenášet na různá místa (v plánu byly výstavy v galeriích, ale zejména v nemocnicích po celých Čechách).
Vyšla jsem z představy tématu přítomnosti rakoviny jako něčeho, co je pevně uzamčené v Pandořině skříňce nemocného. Intimní tajemství, které je přítomné, ale nevyslovené. Pro každou z žen jsem vytvořila malý sešit. Na jeho titulní straně bylo roku psané její jméno a rok narození. Uvnitř sešitu byla formálně vypasená její diagnóz a vývoj nemoci. O stránku dál byla vlepená civilní fotografie dané ženy doprovozená několika větami psanými její vlastní rukou o tom, co pro ni zkušenost s rakovinou znamená. Další stránky byly volné a ponechané výzvě, aby návštěvník ženě také něco napsal. První zápis do každého sešitu vepsali její autoři, Vladimír a Martina. Sešit pak byl i s tužkou na psaní umístěn v mělké bedýnce zavěšené vedle vystaveného portrétu. Po dvou letech, kdy výstava prošla mnoha prostorami, dostaly „modelky“ (tak Vladimír ženy oslovoval) své sešítky darem.
Pro finální výstavu ve Fakultní Nemocnici Plzeň (tam, kde to vlastně celé začalo), bylo tedy zapotřebí vyřešit dialog s divákem nějak jinak. Vyrobila jsem fiktivní lékařské karty. A stalo se, že finále mělo ještě finále číslo dvě. Na poslední výstavě v plzni oslovila výstava ředitelku českého centra v Káhiře, byla tedy přeložena do Arabštiny a vystavena v Káhiře v rámci Czech-Egyptian Forum of Oncology and Telemedicine (Česko-egyptské fórum onkologie a telemedicíny).
Práce na tomto projektu byla pro mne velmi silná i v osobní rovině.

Projekt jsem realizovali pod patronátem neziskové organizace Mamma HELP a po ukončení její činnosti v roce 2020 převzala tuto úlohu pacientská organizace MAMINY S RAKOVINOU, z.s., „Organizace se srdcem pro nemocné maminky a jejich rodiny“.

Spolupráce: Vladimír Kožíšek, Martina Kožíšek Ouřadová, Markéta Tupá
2019

Tváří v tvář promo
Tváří v tvář dokument
 www.avkozisek.cz

LINDEROL

Logo a etikety 

 

Linderol je značka přírodních produktů, vyrobených z čerstvého ovoce, bez konzervantů, barviv a aromat. Linderol přivedla na svět Linda Žlábková, potravinářská technoložka, když opustila teplé, ale omezující místo u předního evropského výrobce potravin a nápojů. Protože teď Linda pracuje nejen se znalostí, ale i s radostí, vytvořila jsem pro ni svěží a veselou značku.
Jak její značka roste, produkty přibývají. Držte jí palce!

Grafický design, ilustrace: Štěpánka Bláhovcová

(2023)

Linderol

 

 

Hana Slívová – Je ráno, dělám si čaj

Kniha poezie. Prvotina Hany Slívové vydaná vlastním nákladem.

 

Koncept: Štěpánka Bláhovcová, Hana Slívová
Grafický design, úprava: Štěpánka Bláhovcová
Text, fotografie, ilustrace: Hana Slívová
(2022)

 

 

 

 

 

 

Únos Západu aneb Laboratoř soumraku

Obálka knihy

 

Úvahy, ve kterých Jacques Rupnik, Robert Menasse, Michał Paweł Markowski, Irena Brežná a Jiří Přibáň navazují na východiska a cíle eseje Milana Kundery Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy. Editor: Tomáš Kubíček.

Text: Tomáš Kubíček
Vydavatel: Moravská zemská knihovna
Grafická úprava, sazba: Petr Míkovec
Obálka: Štěpánka Bláhovcová
(2022)

Ponyterapie

Logo

 

„…hlavním cílem, proč jsme založili oficiální spolek byl moment, kdy jsem shlédla video, kde v USA vstoupil minikůň do nemocnice k dětem. Věděla jsem tedy, že musím dosáhnout toho samého, a že budeme dělat dny krásnější dětským onkologicky nemocným pacientům.“
Mili Malinová, zakladatelka Ponyterapie

Kontaktní, asistovaná terapie koněm je šetrná a poutavá terapie, která využívá koně jako terapeutické médium. Terapeutický kůň pomáhá budovat sebedůvěru, soběstačnost, perspektivu i důvěru. Zlepšuje komunikaci, sociální dovednosti, kontrolu impulsů a posouvá hranice učení. Aktivity s terapeutickým koněm učí schopnosti pečovat o druhého a sebe samého, učí rozvíjet samostatnost a smysl pro zodpovědnost, stimulují relaxační dovednosti.

(2020)

www.ponyterapie.cz

Ponava

Nerealizovaný vizuální styl sjednocující Ponava Cafe, Radio a Fest

 

Lužním lesem tekla netekla říčka Ponávka. Císař Josef kolem ní postavil celou novou osadu, po lese nazvanou Lužánky, a tu nechal strážit pánem ve strážním domku. V 50. letech 20. století, pořád v Lužánkách, ale už v Brně, zavřeli Ponávku do roury, svedli jí pod zem a ze strážního domku udělali záchody. v 90. 20 století se ze záchodů stal klub Trio a o pár desítek let později Verbena, která se teď jmenuje Ponava. Kavárna s festivalem okolo, to vše na zatrubněné Ponávce. Na dveře Ponavy ale zaklepal Covid-19, a jak jí na ně zaklepal, tak jí je zavřel. Nejdůležitější Ponavou se stalo Rádio.

Od provozovatele jsem dostala toto zadání: vytvořit vizuální identitu tří „nohou“ Ponavy, s důrazem na digitální rádio. Protože je to rádio pro posluchačstvo poučené, vzdělané, otevřené, inteligentní a kreativní, měla i identita být speciální – s analogovým pocitem, ale v digitálním prostředí. Alanog v digitalu? Jak na to?
Z několika nápadů jsem realizovala identitu založenou na rozpínavosti vody, coby elementu, z něhož si Ponava vzala jméno. Inkoustová skvrna za jistých okolností rozkládá barvy na papíru stejně, jako se na monitoru rozkládají barvy do pixelů.  Pro rádio jsem nechala rozpustit tvar, který z linky vzlíná do povrchu papíru jako zvuková stopa. Pro kavárnu voda vyvzlínala ze skvrny jako z hrnečku do tvaru malých stromků, které jsou jako park kolem kavárny. A pro festival ohraničila místo, kde se koná.
Písmena slova Ponava jsem „nechala vlnami rozkomíhat“, když jsem využila reverzní kurzívy.
Nakonec jsme se nedohodli.

Nerealizováno.
(2021)

www.ponava.cafe

 

Espatu

Vizuální styl pro tuto platformu, určenou zejména kreativním freelancerům, je jednoduchý a hravý.

Během pandemie COVID-19 si zakladatelé ESPATU Markus a Klaus uvědomili, že home-office není vždy ideálním řešením. Vysoké náklady a omezená dostupnost městských coworkingových prostor spolu s nedostatkem cenově dostupných alternativ ve venkovských oblastech je vedly k vytvoření webové platformy ESPATU. Název kombinuje francouzská slova „espace“ (prostor) a „partout“ (všude) a říká, že pracovní prostory jsou všude. Jen je najít.

Aby uvedli svůj nápad do života, oslovili naší marketingové agenturu Circle Line. Definovali jsme jejich potřeby, nastavili strategii a vytvořili vizuální styl.

 

Koncept a konzultace značky: Ondřej Rudolf
Produkce: Markéta Tupá
Grafický design, ilustrace: Štěpánka Bláhovcová
(2024)

www.crln.cz

Po stopách Jihočeského divadla

Kniha ke stoletému výročí

 

Vzhled a vizuální koncepci knihy inspirovala historická budova divadla, která prošla několik rekonstrukcemi. Je proto jakýmsi architektonickým slepencem, a i tak se do ní nevejdou všechny soubory: Divadlo je pro divadlo malé. K oslavě sta let Jihočeskému divadlu, přejeme, kromě knihy, také novou budovu, vyhovující a stálou!

Jak kniha vznikala a co je obsahem?

Cíl autorů byl ambiciózní: Nevynechat ani jednu hru a ani jednoho zaměstnance. Ukázat co nejvíce fotografií. A to na všech scénách, které pod Jihočeské divadlo patří. Kniha měla obsahovat odborné teatrologické a historické texty, zároveň měla zůstat přehledná a čtivá. Inu. Přizvala jsem Helenu Kopeckou, pravou ruku a královnu písem a zrcadel, a vydaly jsme se do Českých Budějovic!

Tam nás autorka koncepce, produkční a kamarádka Michaela Piskačová provedla budovami divadla i jeho dramatickou historií. A najednou to bylo jasné – pro koncepci knihy bude klíčové slovo PŘETÉKÁNÍ. Knihou budou procházet texty ze stránky na stránku tak, jako soubory přecházely z jedné budovy do druhé. Ukážeme oficiální fotografie, ale představíme divadlo i pomocí dobových programů, plakátů a vstupenek. Všechny obrazové materiály budou v knize jakoby zastrkány za vazbu – na jedné stránce zmizí kamsi do hřbetu, aby se o několik stran dál se zase objevily. Pro přehlednost v divokém přetékavém rytmu knihy pak jednotlivé soubory a časová období odlišíme barevně a přímo v textu zvýrazníme zásadní údaje, které jsou někdy navíc opatřené krátkým, spíše populárně laděným dovysvětlením na boku hlavního textu. Protože součástí velké “bible” Jihočeského divadla měly být také dosud nevydané kompletní soupisy repertoárů a členů uměleckých souborům, uděláme z nich takové Žluté stránky Jihočeského divadla a odlišíme je zvláštním papírem. Vše bude čitelné díky písmu Tabac, které je konstruováno speciálně pro čtení v malých rozměrech. A výsledek? 2 kila lásky, posuďte sami.

Výtvarná koncepce a grafický design: Štěpánka Bláhovcová
Grafický design, typografie a sazba: Helena Kopecká
Písmo: Tabac Sans a Tabac Micro
Předtisková příprava: Michal Vondryska
Vydavatel: Jihočeské divadlo
Autoři: Marta Zavřelová, Alena Kožíková, Silvie Žatecká Vojtíková, Barbora Koritenská-Staňková, Jiří Šesták, Bohuslava Maříková
Koncepce a produkce: Michala Piskačová
Redakce: Tereza Riedelbauchová
Počet stran: 608 stran,flexovazba

(2019)

 www.localhero.cz
www.jihoceskedivadlo.cz