Krajské centrum vzdělávání je státní organizace, nabízející další vzdělávání pedagogických pracovníků, jazykové vzdělávání (včetně jednoletého pomaturitního studia jazyků) a kariérové poradenství školám a veřejnosti v Plzeňském kraji.

Její rebrand měl za cíl strategicky i vizuálně spojit tři organizace, z nichž sice každá dělá něco jiného, ale formálně patří pod společnou hlavičku.

Celé práci předcházel průzkum a workshop se zástupci všech tří organizací, z něhož vyplynuly jejich potřeby a specifika. Následně bylo nutné najít pro ně sjednocení, společný příběh – komplexní vizuální styl, claim a logo / loga.

Koncept, strategická práce: Circle Line
Grafický design, ilustrace: Štěpánka Bláhovcová
(2023)

www.kcv.cz
www.crln.cz

Vizuální styl a grafický design výstavy

Výstavu „Světy české animace“ pořádala společnost Art Movement, která již v Praze představila výtvarnou tvorbu Tima Burtona, Davida Cronenberga či studia Pixar. Sešel se tedy takřka stejný tým jako při realizaci velké putovní výstavy „Pixar – 30 let animace“ v roce 2019.
Výstava Světy české animace se věnovala fenoménu české animace a kromě toho, že představila klíčové autory, ukázala také co to animace vlastně je a jak funguje.

Výstavní prostor byl rozdělen do několika částí. V první části byla představena technická stránka animace – její principy, techniky a technologie používané od dob jejího vynálezu do současnosti.
V další části výstavy měli diváci možnost si některé animační techniky vyzkoušet sami v malých studiích opatřených snímací technikou. A poslední součástí výstavy byla studovna s kavárnou, místo určené vážnějším zájemcům o českou animaci, fandům, studentům i profesionálům, živé místo umožňující setkávání a propojení lidí se zájmem o animovaný film.

Koncept: Martina Kárová, Štěpánka Bláhovcová a Tomáš Macek
Architektura výstavy: Martina Kárová
(2022)

TV spot
O výstavě s kurátorem Janem Bubeníčkem
Rozhovor s architektkou Martinou Károvou

Toto jednoduché logo pro každoroční hříčku party přátel je tajné. Jak můžete vidět, nemůžete ho vidět.

Tajný závod Západní Čechy se jezdí od roku 2009 po současnost. Protože je to akce každoroční, mění se v logu rok a případně i jeho styl, podle tématu závodu. Některé roky dostávám na starost i design teamových triček, to podle toho, jestli jsou pořádající posádka kámoši, nebo spíš ne. Na fotografiích v galerii níže můžete vidět vizuály několika ročníků, je to pomíchané, spousta toho chybí, vlastně ne – je to tajné.

(Pravidla Tajného závodu možná znáte, pokud ne, tak ve stručnosti: Závodí spolu několik posádek automobilu. Posádky od běžných smrtelníků rozeznáváme podle toho, že mají přes bundu navlečené tričko Tajný závod pro příslušný ročník. Tričko se fasuje společně s první indicií pro start. Trasa má cca 7 zastávek, které od sebe nejsou vzdálené dál než 50 km. Odkud kam se jede je tajné. Posádky luští indicie, pokud si myslí, že ví, kam mají jet, jedou. Pokud neví, mají k dispozici 2 obálky s nápovědou a jednu obálku se souřadnicí aktuálního cíle. V dílčím cíli musí posádka splnit nějaký úkol nebo prokázat dovednost, za to dostane další indicii z níž vyluští kam jet dál. Na celou trasu je omezený čas, vyhrává posádka s nejnižším časem a nejmenším najetým počtem kilometrů. Cena je putovní.)

Koncept a design: Štěpánka Bláhovcová
(2009–?)

Vizuální styl výstavy

Tváří v Tvář je putovní výstava velkoformátových portrétních fotografií dvanácti žen různého věku s rakovinou prsu. Autorem fotografií i celého projektu je fotograf Vladimír Kožíšek, který rakovinu prodělal v roce 2015 a putovní výstava portrétů je jeho osobním příspěvkem do debaty o detabuizaci tématu rakovina.
Vladimír fotografií usiloval o dialog. Mým úkolem tedy bylo vytvořit vizuální prostředí, které umožní civilní, přímý a diskrétní dialog návštěvníka výstavy s ženami, které prodělaly zkušenost, jíž se každý z nás děsíme – přímou konfrontaci se svou vlastní smrtí. Zároveň bylo nutné, aby toto prostředí šlo přenášet na různá místa (v plánu byly výstavy v galeriích, ale zejména v nemocnicích po celých Čechách).
Vyšla jsem z představy tématu přítomnosti rakoviny jako něčeho, co je pevně uzamčené v Pandořině skříňce nemocného. Intimní tajemství, které je přítomné, ale nevyslovené. Pro každou z žen jsem vytvořila malý sešit. Na jeho titulní straně bylo roku psané její jméno a rok narození. Uvnitř sešitu byla formálně vypasená její diagnóz a vývoj nemoci. O stránku dál byla vlepená civilní fotografie dané ženy doprovozená několika větami psanými její vlastní rukou o tom, co pro ni zkušenost s rakovinou znamená. Další stránky byly volné a ponechané výzvě, aby návštěvník ženě také něco napsal. První zápis do každého sešitu vepsali její autoři, Vladimír a Martina. Sešit pak byl i s tužkou na psaní umístěn v mělké bedýnce zavěšené vedle vystaveného portrétu. Po dvou letech, kdy výstava prošla mnoha prostorami, dostaly „modelky“ (tak Vladimír ženy oslovoval) své sešítky darem.
Pro finální výstavu ve Fakultní Nemocnici Plzeň (tam, kde to vlastně celé začalo), bylo tedy zapotřebí vyřešit dialog s divákem nějak jinak. Vyrobila jsem fiktivní lékařské karty. A stalo se, že finále mělo ještě finále číslo dvě. Na poslední výstavě v plzni oslovila výstava ředitelku českého centra v Káhiře, byla tedy přeložena do Arabštiny a vystavena v Káhiře v rámci Czech-Egyptian Forum of Oncology and Telemedicine (Česko-egyptské fórum onkologie a telemedicíny).
Práce na tomto projektu byla pro mne velmi silná i v osobní rovině.

Projekt jsem realizovali pod patronátem neziskové organizace Mamma HELP a po ukončení její činnosti v roce 2020 převzala tuto úlohu pacientská organizace MAMINY S RAKOVINOU, z.s., „Organizace se srdcem pro nemocné maminky a jejich rodiny“.

Spolupráce: Vladimír Kožíšek, Martina Kožíšek Ouřadová, Markéta Tupá
2019

Tváří v tvář promo
Tváří v tvář dokument
 www.avkozisek.cz

Logo a etikety 

Linderol je značka přírodních produktů, vyrobených z čerstvého ovoce, bez konzervantů, barviv a aromat. Linderol přivedla na svět Linda Žlábková, potravinářská technoložka, když opustila teplé, ale omezující místo u předního evropského výrobce potravin a nápojů. Protože teď Linda pracuje nejen se znalostí, ale i s radostí, vytvořila jsem pro ni svěží a veselou značku.
Jak její značka roste, produkty přibývají. Držte jí palce!

Grafický design, ilustrace: Štěpánka Bláhovcová

(2023)

Linderol

Logo

„…hlavním cílem, proč jsme založili oficiální spolek byl moment, kdy jsem shlédla video, kde v USA vstoupil minikůň do nemocnice k dětem. Věděla jsem tedy, že musím dosáhnout toho samého, a že budeme dělat dny krásnější dětským onkologicky nemocným pacientům.“
Mili Malinová, zakladatelka Ponyterapie

Kontaktní, asistovaná terapie koněm je šetrná a poutavá terapie, která využívá koně jako terapeutické médium. Terapeutický kůň pomáhá budovat sebedůvěru, soběstačnost, perspektivu i důvěru. Zlepšuje komunikaci, sociální dovednosti, kontrolu impulsů a posouvá hranice učení. Aktivity s terapeutickým koněm učí schopnosti pečovat o druhého a sebe samého, učí rozvíjet samostatnost a smysl pro zodpovědnost, stimulují relaxační dovednosti.

(2020)

www.ponyterapie.cz

Nerealizovaný vizuální styl sjednocující Ponava Cafe, Radio a Fest

Lužním lesem tekla netekla říčka Ponávka. Císař Josef kolem ní postavil celou novou osadu, po lese nazvanou Lužánky, a tu nechal strážit pánem ve strážním domku. V 50. letech 20. století, pořád v Lužánkách, ale už v Brně, zavřeli Ponávku do roury, svedli jí pod zem a ze strážního domku udělali záchody. v 90. 20 století se ze záchodů stal klub Trio a o pár desítek let později Verbena, která se teď jmenuje Ponava. Kavárna s festivalem okolo, to vše na zatrubněné Ponávce. Na dveře Ponavy ale zaklepal Covid-19, a jak jí na ně zaklepal, tak jí je zavřel. Nejdůležitější Ponavou se stalo Rádio.

Od provozovatele jsem dostala toto zadání: vytvořit vizuální identitu tří „nohou“ Ponavy, s důrazem na digitální rádio. Protože je to rádio pro posluchačstvo poučené, vzdělané, otevřené, inteligentní a kreativní, měla i identita být speciální – s analogovým pocitem, ale v digitálním prostředí. Alanog v digitalu? Jak na to?
Z několika nápadů jsem realizovala identitu založenou na rozpínavosti vody, coby elementu, z něhož si Ponava vzala jméno. Inkoustová skvrna za jistých okolností rozkládá barvy na papíru stejně, jako se na monitoru rozkládají barvy do pixelů.  Pro rádio jsem nechala rozpustit tvar, který z linky vzlíná do povrchu papíru jako zvuková stopa. Pro kavárnu voda vyvzlínala ze skvrny jako z hrnečku do tvaru malých stromků, které jsou jako park kolem kavárny. A pro festival ohraničila místo, kde se koná.
Písmena slova Ponava jsem „nechala vlnami rozkomíhat“, když jsem využila reverzní kurzívy.
Nakonec jsme se nedohodli.

Nerealizováno.
(2021)

www.ponava.cafe

Vizuální styl pro tuto platformu, určenou zejména kreativním freelancerům, je jednoduchý a hravý.

Během pandemie COVID-19 si zakladatelé ESPATU Markus a Klaus uvědomili, že home-office není vždy ideálním řešením. Vysoké náklady a omezená dostupnost městských coworkingových prostor spolu s nedostatkem cenově dostupných alternativ ve venkovských oblastech je vedly k vytvoření webové platformy ESPATU. Název kombinuje francouzská slova „espace“ (prostor) a „partout“ (všude) a říká, že pracovní prostory jsou všude. Jen je najít.

Aby uvedli svůj nápad do života, oslovili naší marketingové agenturu Circle Line. Definovali jsme jejich potřeby, nastavili strategii a vytvořili vizuální styl.

Koncept a konzultace značky: Ondřej Rudolf
Produkce: Markéta Tupá
Grafický design, ilustrace: Štěpánka Bláhovcová
(2024)

www.crln.cz